20. března 2026 uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy byla Šumava oficiálně vyhlášena národním parkem. Co všechno se za tu dobu změnilo? A proč je tohle území tak důležité nejen pro Česko, ale pro celou Evropu?
Jak to všechno začalo
Národní park Šumava byl oficiálně vyhlášen 20. března 1991 nařízením vlády. Rozkládá se na ploše 685 km², což z něj činí největší národní park v Česku. Chrání unikátní horské ekosystémy od nadmořské výšky 561 metrů až po vrchol Plechého (1378 m), který je nejvyšší horou české části Šumavy.
Už v roce 1963 tu ale existovala Chráněná krajinná oblast – tehdy největší svého druhu v Československu. První snahy o ochranu této oblasti sahají až do roku 1911, kdy se objevily první iniciativy na zřízení přírodního parku. V roce 1990 byla Šumava vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO, o rok později pak chráněnými mokřady podle Ramsarské úmluvy.
Dnes tvoří Šumava jeden z největších souvislých lesních komplexů ve střední Evropě – pralesní porosty, rašeliniště, ledovcová jezera a horské louky. Právě proto se jí přezdívá „Zelené srdce Evropy“.
Kdo tu žije: chráněné druhy flóry a fauny
Na území národního parku se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou nabídkou nejrůznějších stanovišť – od údolních niv až po horské smrčiny.
Mezi vzácné rostliny patří například hořeček mnohotvarý český nebo hořec šumavský, který je svým názvem vázaný právě na toto území. V mokřadech najdeme masožravé rostliny jako rosnatku anglickou či tučnici obecnou, které si vypestují chuť na hmyz. K vzácným druhům patří také kyhanka sivolistá, dřípatka horská, různé druhy všivců či borovice blatka a bříza trpasličí.
Zajímavostí jsou i vzácné houby – například modralka laponská, která roste jen ve velmi specifických podmínkách, nebo ohňovec Pouzarův, pojmenovaný po slavném českém mykologovi.
Z živočichů zde žije impozantní šelmy – kromě už zmíněného rysa ostrovida a losa evropského se tu vyskytuje také vydra říční a bobr evropský, který se vrátil po desítkách let. Z ptáků stojí za zmínku tetřev hlušec, kos horský, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý či čáp černý. Z bezobratlých živočichů tu najdeme vzácného střevlíka Menetriesova nebo batolce duhového, motýla s křídly v duhových barvách.
Některé druhy hmyzu tu žijí nikde jinde na světě – jsou to tzv. endemity, které se vyvinuly právě v šumavských rašeliništích.
Návrat vlků: velká šelma se vrací domů
Jedním z nejvýznamnějších příběhů posledních let je návrat vlka obecného na Šumavu. Po desítkách let, kdy byl na našem území prakticky vyhuben, se tato velká šelma začala opět objevovat v českých lesích. Národní park Šumava spolu s dalšími institucemi vypracoval Pohotovostní plán, který popisuje chování vlka od přirozeného až po problematické.
Plán byl schválen Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství společnou deklarací z května 2023 a nastavuje postup pro řešení situací, kdy vlk vykazuje chování smělé, nebojácné až po kritické. Cílem je, aby lidé věděli, jak se v oblastech výskytu vlků chovat, aby nedocházelo k jejich habituaci (zvyknutí si na člověka), a aby se vlci nelegálně nezabíjeli.
V návštěvnickém centru ve Srní mohou návštěvníci vidět výběh vlků, který slouží k osvětě o této šelmě. Vlci se zde stali symbolem divoké přírody, která se vrací do míst, kde byla kdysi běžná.
Spory a výzvy: není všechno zelené
Historie národního parku není jen příběhem úspěchů. Park čelil – a částečně stále čelí – řadě kontroverzí a sporů, které rezonují veřejným prostorem.
Jedním z největších témat byla a je kůrovcová kalamita. Názory na to, jak k lesním škůdcům přistupovat, se liší – zatímco ekologové prosazují nezasahování do přírodních procesů, majitelé okolních lesů požadují razantnější zásahy. Spory se táhnou už desetiletí a občas vyústí až k soudním sporům.
Dalším ožehavým tématem jsou hranice ochranného pásma. Vymezení, kam až sahá přísná ochrana a kde končí, se dotýká zájmů místních obyvatel, zemědělců a lesníků. Park musí balancovat mezi ochranou přírody a potřebami lidské činnosti.
Rovněž turismus versus ochrana přírody je trvalým dilematem. Jak umožnit návštěvníkům spatřit krásy Šumavy, aniž by došlo k jejich poškození? S rostoucím počtem turistů, zejména v létě a o víkendech, přibývá i problémů s neukázněnými návštěvníky, kteří nerespektují pravidla.
V letech 2018–2024 probíhal projekt Life for MIRES, který se snažil napravit škody způsobené odvodňováním rašelinišť v minulých desetiletích. Revitalizace těchto unikátních ekosystémů je klíčová pro udržení biodiverzity, ale také vyvolává debaty o vhodných metodách.
Nouzová nocoviště: přenocuj a jdi dál
Pro milovníky divoké přírody, kteří touží strávit noc přímo v srdci parku, existuje speciální možnost – nouzová nocoviště. Jedná se o vymezené ohraničené prostory určené pro legální nouzové přespání za předem stanovených podmínek.
Nocoviště mají maximální kapacitu 5–10 stanů pro 10–20 osob podle lokality. Jsou určena pro jednotlivce a malé skupiny v rámci individuální turistiky, nikoli pro komerční aktivity. Nelze je rezervovat – fungují na principu „kdo dřív přijde, ten dřív spí“. Je třeba dodržovat provozní řád: nocoviště slouží pouze na jednu noc, nerozdělává se zde oheň (ani turistické vařiče), nekouří se, dodržuje se klid a veškerý odpad se odnáší s sebou. Provozní doba je celoročně od 18:00 do 9:00 hodin. Pitná voda na místě není k dispozici, je třeba si ji přinést vlastní.
Tato možnost umožňuje zažít Šumavu v její nejdivočejší podobě – pod hvězdnou oblohou daleko od civilizace.
Oslavy 35 let – přijďte to oslavit!
Správa Národního parku Šumava připravila u příležitosti 35. výročí bohatý program, který potrvá celý rok 2026. Hlavním bodem oslav bude celodenní happening na Kvildě v sobotu 23. května 2026 od 10:00 do 17:00 hodin pod názvem „Šumava všemi smysly“.
Návštěvníci se mohou těšit na slavnostní zahájení na hlavním podiu, příběhy lidí a ochrany přírody, edukační zónu s hrami a poznávačkami pro celé rodiny, projekce filmů a besedy v sále obce, minivýpravy do přírody v okolí Kvildy a tvořivé dílny v Muzeu Kvilda zaměřené na keramiku a podmalby. Nebude chybět ani food festival s místními surovinami a regionálními produkty po celé Kvildě.
Během letních měsíců budou probíhat informační stánky v přírodě – 10. července na Rybárně, 24. července na Knížecích Pláních, 7. srpna na Bučině a 21. srpna u Plešného jezera vždy od 10:00 do 15:00 hodin. Strážci parku budou rádi odpovídat na zvídavé dotazy.
Připravovány jsou také tematické vycházky s odborným doprovodem: okolím Horské Kvildy s výstupem na Antýgl, Malebné Zhůří, Šumavskou plání k bobří hrázi, tajemný svět rostlin, po hřebeni Šumavy, putování po Soumarském rašeliništi či po stopách posledního medvěda na Šumavě.
Vstupné na všechny akce je zdarma – program je hrazen z projektu „Zodpovědně do přírody: Partnerství pro národní parky“. Takže pokud jste Šumavu dlouho nenavštívili, nebo ji chcete poznat poprvé, rok 2026 je k tomu ideální příležitost.
Zdroje: Národní park Šumava – 35 let, Významné druhy, Návrat vlků, Nouzová nocoviště